Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 10. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 18 až 22°C, při déletrvající mlze kolem 15°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

MAS Podlipansko

Podlipansko

Mapový portál

Geosense

Interaktivní mapa

Czech POINT

Certifikát

 

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 11
DNES: 213
TÝDEN: 691
CELKEM: 227167

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.
 

Černokostelecko charakterizované především bohatou lesnatostí se rozkládá ve Středočeském kraji. Leží na rozhraní dvou oblastí dosti klimaticky odlišných. Na jižní a jihovýchodní straně se projevují vlivy drsnějšího předhoří Českomoravské vrchoviny, na severní, severozápadní a severovýchodní straně je patrný přechod do klimaticky mírnější Polabské tabule. Pod Jevanami a okolím se nachází hlubinná vyvřelina -  říčanská žula s velkými bělavými rostlicemi živce.

Přírodovědeckou hodnotou vyniká po ochranářské stránce zejména státní přírodní rezervace Voděradské bučiny, botanické lokalityHradových Střímelic a Oplan, vrch Baba u Stříbrné Skalice, Moštické louky, dvě lokality přesličky obrovské severně od Kostelce nad Černými lesy a slatinná louka u Nouzova.

Za nejvýznamnější přírodní objekt Černokostelecka je třeba považovat státní přírodní rezervaci Voděradské bučiny.Byla vyhlášena v roce 1955 a její výměra činí 661 ha. V rezervaci jsou chráněny zajímavé geologické jevy z počátku čtvrtohor a komplex starých bukových porostů s původní vegetací. V roce 1967 byla v rezervaci zřízena naučná stezka. V roce 1987 byla obnovena a vybavena vysvětlujícími tabulemi na jednotlivých zastávkách.

Je zde pozorován čáp černý, volavka popelavá, výr a v poslední době i krkavec.Z květeny se tu nachází zimozelen okoličnatý, strdivka jednokvětá, sasanka lesní, přeslička obrovská, ostřice Davallova. Z chráněných druhů je to zejména upolín nejvyšší, hvozdík pyšný, bledule jarní, kruštík širokolistý, vstavač nachový, prha arnika, rosnatka okrouhlolistá i keřovitý lýkovec jedovatý a jiné. Černokostelecko je bohaté i na výskyt hub.

Výskyt užovky hladké byl zjištěn u Zásmuk a v okolí Kouřimi, v okolí Stříbrné Skalice žije zmije obecná. V okolí Oplan a v údolí potoka Šembery se udrželo jádro výskytu čolka horského, sporadicky je tu i mlok skvrnitý. U Brníka se těží jílovec a amfibolit ke stavbě a údržbě komunikací ve Stříbrné Skalici.

Řekne li se Černokostelecko, každému se vybaví rozsáhlé lesnaté území okolo města Kostelce nad Černými lesy, neboť ať přicházíme do Kostelce z té či oné strany, vždy musíme přes les.

Klučov u Českého Brodu je plošně  jedním z nejrozsáhlejších prozkoumaných archeologických nalezišť v Čechách.

Nejznámější oblastí Černokostelecka je bližší okolí Jevanského potoka, který pramení poblíž Mukařova a ve Stříbrné Skalici se vlévá do Sázavy. Na Jevanském potoce je rybniční soustava - po proudu rybníky Požár, Louňovický, Pařez, Vyžlovský, Jan, Švejcar, Jevanský, Pilský, Antonín, Šáchovec, Propast, Hruškov. Jevany, dnes téměř stavebně spojené s Vyžlovkou, jsou v celém státě známým letoviskem, jehož rozvoj začal po parcelaci části lesů černokoteleckého velkostatku v roce 1935. Prvními kdo Jevany pro rekreaci objevili, byli spisovatelka Gabriela Preissová a prof. dr. Hausman.A přece až do začátku 19. století byla oblast téměř odříznuta od okolního světa. Silnice z Jevan do Stříbrné Skalice byla postavena teprve v roce 1910, aby se mohla lépe zužitkovat dřevní hmota. Do té doby se dřevo většinou pálilo na dřevěné uhlí. Ostatně poslední milíře zde vyhasly teprve v polovině 20. století.

Před 30 letou válkou byla oblast hustěji osídlena. Ze 4 vsí, ležících východně od Jevan, Aldašína, Bohumile, Cukmantlu a Drbohlav, se do dnešního dne zachovala pouze první jako hřbitov s kostelíkem a druhá, zprvu jako panský dvůr, později přebudovaný v Ústav sér a očkovacích látek.

Dalším významným letoviskem Černokostelecka je Stříbrná Skalice, ve středověku horní město, kde se těžilo stříbro, měď a olovo, obdobně jako v nedalekých Hradových Střímelicích. V údolí Zvánovického potoka západně od Černých Voděrad se dosud dochovaly žulové válce, připravované k drcení stříbronosné rudy.Těžba zanikla v 17. století a přes několik pozdějších pokusů již nebyla obnovena. 

Nejvyšší vrch na Černokostelecku, Pecný, dosahuje výše 546 m. n. m. Na jeho jižním svahu nad Ondřejovem, zvaném Žalov, zřídil v roce 1905 J. J. Frič hvězdárnu. V roce 1928, při desátém výročí československé samostatnosti J. Frič věnoval svou observatoř Univerzitě Karlově. Dnes patří astronomická observatoř, největší v Čechách Astronomickému ústavu ČSAV. Stojí za zmínku, že před první světovou válkou byla na hvězdárně první radiová přijímací stanice v Rakousku.

Na východ od Stříbrné Skalice leží na okraji černoskoteleckých lesů malá obec Mělník, rodiště generála Jaroslava Vedrala - Sázavského, který padl 6.10. 1944 při bojích v Dukelském průsmyku.

Mělník leží přímo na kouřimském zlomu, lidově zvaném Čertova brázda, který probíhá směrem od severu k jihu jako 100 metrů  vysoká terénní stupeň až k Sázavě (nad Sázavou) Ze statku u Čertovy brázdy poblíž Sázavy pochází jeden z nejvýznamnějších představitelů české umělecké avantgardy Jiří Voskovec (1905). Východně od města Kouřimi  na návrší v místech zvaných  Stará Kouřim bylo od 1. pol. 9. stol. hlavní sídlo kmene Zličanů, z něhož se dochovalo rozlehlé hradiště. Před rokem 1261 založil severozápadně od staré Kouřimi Přemysl Otakar II. město s dosud velmi pěkně zachovalým dvojím pásem hradeb , z nichž se dochovala poslední ze čtyř bran, Pražská. Za povšimnutí stojí raně gotický kostel sv. Štěpána s kaplí sv. Kateřiny pod presbyteriem - takové kaple existují v Evropě pouze tři. Poblíž kostela stojí zvonice se zvony zavěšenými otvory vzhůru.  Západně od města stojí zámek Molitorov, původně barokní, v letech 1908 až 1911 přestavěný D. Jurkovičem.

Významnou kulturní památkou na severním okraji černokosteleckých lesů je tvrz v Tuchorazi, z níž se dochovala gotická hranolová dvoupatrová věž, pocházejícíc z roku 1474. U tvrze, náležející pánům z Landštejna znaku pětilisté růže, se dochovaly i hospodářské budovy z doby jejího založení, což je velice vzácné. Krakorce hospodářských budov jsou zdobeny pětilistými růžemi.

Snad nejvzácnější památkou blízkého okolí Černokostelecka je románská trojlodní bazilika v Tismicích, pocházející z konce 12. století. Na hlavním oltáři  stojí tismická madona, dřevěná gotická socha z doby kolem roku 1420.Její replika z doby baroka je nad vchodem na bývalý hřbitov. Nástěnné malby pocházejí ze 13. století.

Zdaleka viditelný žulový vrch Hradešín ( 399 m.n.m.) má na svém vrcholu kostel sv. Jiří, původně románskou rotundu, později byl doplněn goticky i barokně. Uvnitř je vynikající technická památka, litinový nápisový náhrobník z roku 1638. Od kostela je za příznivých dnů vidět nejen České středohoří, ale i celé okrajové pásmo hor od Krušných hor přes Lužické a Krkonoše až po Orlické hory. V nedalekých Masojedech se zachovalo několik roubených domků, z nichž dům čp. 2 se dochoval v původní podobě do 30 leté války.

Na západním okraji černokosteleckých lesů leží letovisko Mukařov, ležící na rozvodí Vltavy, Labe a Sázavy. V letech 1878 - 79 v Mukařově pobýval dr. M. Tyrš, kterého navštěvoval český skladatel, dirigent a později šéf opery Národního divadla K. Kovařovic. Tomu se obec natolik zalíbila, že z vděku k ní složil čtyřzpěv "Ať žije tichý Mukařov a v něm dobří lidé".

Uprostřed mezi Mukařovem a Kostelcem nad Černými lesy leží Kozojedy s nedalekým kostelíkem sv. Martina, původně románským, přestavěným goticky a barokně.

Jak dokazují archeologické nálezy, bylo Černokostelecko i jeho široké okolí osídleno v prehistorii. Dokladem toho jsou i mohyly v lese Na kukli, u Mělníka i u Mukařova.

Černokostelecký zámek je velmi vzácnou památkou stavitelského umění minulosti a spolu se zámeckým kostelem sv. Vojtěcha je dominantou kraje. Je renesanční, čtyřkřídlý, dvoupatrový a je obehnán hlubokým zděným příkopem. Vstupuje se do něj po kamenném klenutém mostě. Nynější podoba předzámčí pochází z roku 1561. Důkazem toho je renesanční část stavby s kamenným ostěním dveří a oken a alianční erb se jmény majitelů -  Jaroslava Smiřického a jeho manželky Kateřiny, rozené z Hazenburka, s letopočtem 1561, umístěné nad vstupní branou. Od roku 1933 slouží zámek jako sídlo Školního lesního podniku, jako středisko praktické výuky budoucích lesních inženýrů Vysoké školy  zemědělské v Praze.

Kostelec  nad Černými lesy je město s významnou tradicí hrnčířské výroby a od  7. září 1930 bylo otevřeno muzeum hrnčířství v Kostelci .